05. 10. 2018Anonym: 15.8.1918 fotografováno hp

26. 08. 2018palkovic@gymck.cz: SYNOVÉ A VNUCI IGNAZE SPIRA (1817-1894) - sedící zleva: sedící zleva: Dr. Emanuel SPIRO (1855-1928) = Ida Bruckner // Ludwig SPIRO (1854-1926) = Antonie Fischl // Richard SPIRO? (1869-1938) = Louise Andorf ; stojící zleva: Dr. Julius SPIRO (1864-1937) = Marianne Weinberger // Peter Ignaz SPIRO (1904-1967) - Juliův syn // Ing. Hans SPIRO (1886-1931) - Emanuelův syn // Dr. Rudolf SPIRO? (1863-1925) ; fotografováno na terase rodinné vily na Plešivci v Českém Krumlově /// Ignaz SPIRO (1817-1894). Ignaz Spiro se narodil 21. 7. 1817 v nemajetné židovské rodině v Kalenicích na Strakonicku. Hned v prvním roce života ztratil svého otce Josefa a o jeho výchovu a vzdělání se postarali příbuzní z Kolodějí nad Lužnicí. Zde Ignaz v mládí studoval vyšší náboženskou školu. Jeho snem bylo stát se rabínem, po ukončení studia se však záhy začal věnovat podnikání. Úspěšnou podnikatelskou kariéru Ignaze i jeho staršího bratra Jacoba jistě předurčil fakt, že již v dětství vydělávali své první peníze sběrem starých hadrů pro papírny v Jindřichově Hradci, aby finančně pomohli svým příbuzným. Bratři později založili vlastní sběrnu hadrů a od roku 1843 řídili provoz papírny v Červené Řečici. V roce 1860 se Ignaz rozhodl osamostatnit a prosperující červenořečickou papírnu přenechal bratrovi. Ignaz přesídlil do Českého Krumlova, kde 11. 4. 1861 koupil od Theodora Pachnera z Eggensdorfu plešiveckou papírnu, kterou kompletně zmodernizoval. Spiro zanechal výroby z méně dostupných starých hadrů a začal hledat nové suroviny. Již v roce 1843 vymyslel saský tkadlec Friedrich Gottlob Keller nový způsob výroby papíru, a to z obyčejné dřevěné drti. A tak Spiro roku 1867 koupil Pečkovský mlýn v nedalekém Větřní a přebudoval jej na brusírnu dřeva. Právě do Větřní později přenesl hlavní výrobu papíru. Tak byl položen základ pro budoucí nejvýznamnější podnik na výrobu papíru v rakousko-uherské monarchii. Spiro získal značný vliv na krumlovské radnici, i u knížete Schwarzenberga na zámku. Jako první předseda Židovské náboženské obce v Českém Krumlově prosadil výstavbu nového židovského hřbitova s obřadní síní a v Široké ulici č. p. 77 založil sirotčinec s židovskou modlitebnou. V roce 1893 nechal pro svoji rodinu postavit výstavní vilu na Plešivci. Necitlivě zrekonstruovaná budova dnes slouží jako sídlo Okresní správy sociálního zabezpečení. Jméno Spiro zůstane navždy spojeno se stavbou krumlovské synagogy. Právě Ignaz zřídil fond na výstavbu židovského chrámu. Projekt byl svěřen do rukou vídeňského architekta Victora Kafky, který navrhl i většinu obytných budov v Pečkovském mlýně. Stavby synagogy se však Ignaz již nedočkal. Zemřel 24. 10. 1894 a byl pohřben na židovském hřbitově v Českém Krumlově. Jeho manželkou se v roce 1852 stala Sophie Fischl, podle níž je pojmenována větřenská ulice Žofín (Sophiengrund). Měli početnou rodinu - pět synů a čtyři dcery. Ani po Spirově smrti, kdy papírenský podnik získal jeho syn Ludwig, neztratila jedna z nejmodernějších papíren na věhlasu. (Jan Palkovič)