Komentáře
19. 08. 2018palkovic@gymck.cz: Hořický farář P. Paulus Heinrich a starosta obce Johann Wiltschko, představitel Krista v pašijových hrách / PAULUS JOSEF HEINRICH (2. března 1871 - 23. listopadu 1951) - vyšebrodský cisterciák, okresní vikář hořický. P. o. cist. Paulus Josef Heinrich, rodák z Havlíčkova Brodu, byl v letech 1895-1898 kaplanem v Německém Rychnově, 1898-1903 v Rožmberku nad Vltavou a 1903-1908
v Loučovicích. Působil také jako vrchní kuchař ve vyšebrodském klášteře. Dne 19. února 1920 opustil dosavadní farář, děkan P. Martin Maxa, po dlouholeté službě faru v Hořicích na Šumavě a byl přeložen do Omleničky. Tentýž samý den se stal novým hořickým duchovním otcem P. Paulus Heinrich. Během jeho slavnostního příjezdu ho vítali věřící z téměř celé hořické farnosti. Ceremonie se zúčastnili také představitelé radnice – vicestarosta Franz Bayer starší a starosta Johann Janovsky, který pronesl slavnostní řeč. Nový farář se zároveň ujal psaní kroniky obce a mezi hořickými občany se těšil velké oblibě. Za jeho úspěšného úřadování byla do kostela a do fary zavedena elektřina a odhalen památník pašijovým hrám a obětem světové války. V roce 1921 byl jmenován předsedou přípravného výboru pro obnovení pašijových her po první světové válce a zasloužil se s tehdejším vicestarostou Franzem Bayerem starším o odkoupení pašijového divadla od spolku Böhmerwaldbund. Dne 13. prosince 1931 byl dokonce zvolen starostou obce. Poprvé a také naposledy stanul v této funkci duchovní. Za necelý rok však Heinrich z této funkce odstoupil. Ve třicátých letech spolu s režisérem Ernstem Nowakem režíroval hořické pašijové hry. V létě roku 1933 asistoval při natáčení her americkou filmovou společností FOX FILM. Filmování probíhalo v rámci tvorby dokumentu Tradice Šumavy, jednoho z prvních zvukových snímků u nás. V roce 1934 byl P. Paulus Heinrich jmenován čestným občanem Hořic na Šumavě. V předmluvě k českému vydání textu pašijí z roku 1936 nabádá hořické Čechy a Němce ke vzájemné snášenlivosti. Jeho prosba však nebyla vyslyšena. Zanechal po sobě cennou hořickou farní kroniku, kterou psal až do roku 1946. Dopodrobna zde rozhořčeně popisuje obsazení Hořic Američany a jejich neblahé chování v obci. Patrně v rozčilení nadepsal omylem rok 1495 namísto roku 1945. Dne 26. června 1946 nastoupil spolu s ostatními obyvateli Hořic do transportního vlaku, který odvážel německé občany do sběrného tábora v Českém Krumlově. Dožil v bavorském Seefeld-Oberlatingu, kde 23. listopadu 1951 zemřel ve věku 80 let. (Jan Palkovič)
Uvítáme Váš komentář k této fotografii