Vzácný pozdně gotický oltář Smrt Panny Marie v doprovodu apoštolů v ranně gotické kapli poutního kostela v Kájově. / Spätgotischer Altar Entschlafung Mariens in der Wallfahrtskirche Maria Gojau.
Zámek v sakristii v poutním kostele Kájov / Wertvolles Schloss in der Sakristei der Wallfahrtskirche Maria Gojau
Fotografie označená jako Mugrau = Mokrá u Hořic Pravděpodobně je to Deutscher Böhmerwaldbund. Na ustavující schůzi 27. 4. 1884 v Českých Budějovicích byl prvním předsedou zvolen E. Claudi. Ještě v témž roce ho vystřídal J. Taschek, který tuto funkci zastával do 1934. Ve výboru zasedaly přední osobnosti společenského života českobudějovických Němců. Deutscher Böhmerwaldbund byl nejpočetnějším i nejvýznamnějším německým spolkem ve městě s několika stovkami členů. Před první světovou válkou zahrnoval v rámci šumavské župy asi 440 místních skupin se 42 tisíci členy. Pod záštitou Deutscher Böhmerwaldbund byl zahájen rozsáhlý program ekonomického a kulturněspolečenského povznesení zaostalých pošumavských oblastí. Spolek podnítil zřízení železnice z Českých Budějovic do Želnavy a dále do Volar a Haidmühle (1894), poskytoval finanční i metodickou pomoc místní zemědělské malovýrobě, subvencoval odborné dřevařské školy ve Volarech a Kašperských Horách, vytvořil síť obecních knihoven a čítáren a organizoval nejrůznější kulturněosvětové a podpůrné podniky. Podílel se i na realizaci pašijových her v Hořicích na Šumavě, když zde na vlastní náklady postavil budovu divadla. Zakládáním studentských ubytoven a podporou drobných živností a služeb přispěl k rozvoji turistiky v této oblasti. Spolek vydával vlastní časopis Mitteilungen des Deutschen Böhmerwaldbundes, vycházející 4-krát ročně, a řadu neperiodických tiskovin. (zroj Encyklopedie Č.Budějovic)