20. 08. 2018Hostinec „Die Budweiser Bierhalle“ Hořice na Šumavě. /// K velkým hořickým hostincům se řadil také „Gasthof Die Budweiser Bierhalle“ v domě s č. p. 36, kde se podávalo vynikající pivo z českobudějovického měšťanského pivovaru. Leták z roku 1903 uvádí, že podnik s velkou zahradou poskytoval šest pokojů s dvaceti lůžky, v roce 1909 pak tři pokoje s osmi lůžky. Kromě dobrého a levného jídla ve velké jídelně pak hostinec návštěvníkům nabízel poctivou obsluhu a povoz s koňmi vhodný na výlety po okolí. Mladší reklama z třicátých let 20. století pak dokládá, že pokoje byly vybaveny elektrickým světlem. V šedesátých letech 20. století proběhla adaptace bývalého hostince a sousedního domu s č. p. 35. V prvním patře budov vzniklo kino pro sto diváků s jevištěm a promítací kabinou, vedle pak taneční sál s přísálím, šatna, výčep a sociální zařízení. Později se uvolnily klíny pod trámy s parketovou podlahou. V roce 1982 se musel kulturní dům uzavřít a o rok později byl zdemolován. (Jan Palkovič)
20. 08. 2018Stojící třetí zleva: Josef FRIEPES, viz 302_04_03_02_08_008_11_S2_0001
20. 08. 2018Anna WURZINGER - představitelka Panny Marie v hořických pašijových hrách v letech 1893, 1894, 1895, 1896, 1897, 1898 a 1903. (Jan Palkovič)
20. 08. 2018Josef FRIEPES, sen. (26. 10. 1863 - 16. 12. 1926) - hořický obchodník - Hořice č. p. 37 - představitel Kaifáše v hořických pašijových hrách 1893, 1894, 1895, 1896, 1897, 1898, 1903, 1908 a 1912. /// na snímku s manželkou Aloisií Fiepes, roz. Thoma (1872-?) a dětmi Josefem Friepesem ml. (1896-?) a ? Friepes. /// viz také: 301_01_03_01_01_004_11_S2_0001 (Jan Palkovič)
Hostinec „Die Budweiser Bierhalle“ Hořice na Šumavě. /// K velkým hořickým hostincům se řadil také „Gasthof Die Budweiser Bierhalle“ v domě s č. p. 36, kde se podávalo vynikající pivo z českobudějovického měšťanského pivovaru. Leták z roku 1903 uvádí, že podnik s velkou zahradou poskytoval šest pokojů s dvaceti lůžky, v roce 1909 pak tři pokoje s osmi lůžky. Kromě dobrého a levného jídla ve velké jídelně pak hostinec návštěvníkům nabízel poctivou obsluhu a povoz s koňmi vhodný na výlety po okolí. Mladší reklama z třicátých let 20. století pak dokládá, že pokoje byly vybaveny elektrickým světlem. V šedesátých letech 20. století proběhla adaptace bývalého hostince a sousedního domu s č. p. 35. V prvním patře budov vzniklo kino pro sto diváků s jevištěm a promítací kabinou, vedle pak taneční sál s přísálím, šatna, výčep a sociální zařízení. Později se uvolnily klíny pod trámy s parketovou podlahou. V roce 1982 se musel kulturní dům uzavřít a o rok později byl zdemolován. (Jan Palkovič)