Filmování hořických pašijových her v roce 1933, kdy do Hořic přijel štáb americké filmové společnosti Fox Film Corporation, aby zde natočil jeden z prvních zvukových dokumentů v Čechách. Film se však dodnes nepodařilo najít. Jde s největší pravděpodobností o jediný filmový snímek, který kromě obrazu zachycuje také mluvené slovo hořických pašijových her v německém jazyce. V dokumentu „Hořičtí Němci včera a dnes“ to potvrdila Marie Zimmermannová, žijící do roku 1946 v Hořicích na Šumavě. Uvedla, že v roce 1933 přijeli do Hořic Američané a filmovali pašijové hry. Natáčelo se prý venku, například záběry křížové cesty vznikly v pašijovém parku. Během svého vyprávění si Marie Zimmermannová také vzpomněla, že hořické děti musely na přání filmařů svými dřeváky hlasitě klapat o zem, aby zvuk zachytily mikrofony. Její výpověď koresponduje se snímky českokrumlovského fotografa Franze Seidela, který celý průběh natáčení zdokumentoval. Z této reportáže vyplývá, že natáčení filmu probíhalo nejen v pašijovém parku, ale také na prostranství před kostelem svaté Kateřiny na hořickém náměstí. Zde se filmovalo vystoupení pašijového sboru v čele s Willibaldem Reitingerem a pašijového orchestru pod vedením Franze Paydla. Podle Seidelových fotografií byly před kostel přineseny rozměrné kulisy z pašijového divadla, aby zde mohla být natočena scéna „Příjezd Krista do Jeruzaléma“. V reportáži následují snímky, které potvrzují výpověď Marie Zimmermannové. Seidel na nich zaznamenal zástup hořických dětí s farářem P. Paulusem Heinrichem a kaplanem P. Odylem Petermichlem, jak prochází pašijovou alejí mezi náměstím a divadlem. Natáčení zřejmě pokračovalo v pašijovém parku a poté v areálu bývalé střelnice, kde vznikly záběry scény Ježíš – přítel dětí. Seidel také zdokumentoval filmování scény Křížová cesta, které probíhalo na louce mezi pašijovým parkem a vrchem Randelsberg s kaplí Panny Marie Bolestné. Film s názvem Tradice Šumavy byl do kin uveden až v roce 1936. Kromě scén hořických pašijových her dokument zachycoval také práci šumavských dřevorubců a přehlídku schwarzenberské zámecké gardy v Českém Krumlově. /// Na snímku scéna Příjezd Krista do Jeruzaléma (Jan Palkovič)

Filmování hořických pašijových her v roce 1933, kdy do Hořic přijel štáb americké filmové společnosti Fox Film Corporation, aby zde natočil jeden z prvních zvukových dokumentů v Čechách. Film se však dodnes nepodařilo najít. Jde s největší pravděpodobností o jediný filmový snímek, který kromě obrazu zachycuje také mluvené slovo hořických pašijových her v německém jazyce. V dokumentu „Hořičtí Němci včera a dnes“ to potvrdila Marie Zimmermannová, žijící do roku 1946 v Hořicích na Šumavě. Uvedla, že v roce 1933 přijeli do Hořic Američané a filmovali pašijové hry. Natáčelo se prý venku, například záběry křížové cesty vznikly v pašijovém parku. Během svého vyprávění si Marie Zimmermannová také vzpomněla, že hořické děti musely na přání filmařů svými dřeváky hlasitě klapat o zem, aby zvuk zachytily mikrofony. Její výpověď koresponduje se snímky českokrumlovského fotografa Franze Seidela, který celý průběh natáčení zdokumentoval. Z této reportáže vyplývá, že natáčení filmu probíhalo nejen v pašijovém parku, ale také na prostranství před kostelem svaté Kateřiny na hořickém náměstí. Zde se filmovalo vystoupení pašijového sboru v čele s Willibaldem Reitingerem a pašijového orchestru pod vedením Franze Paydla. Podle Seidelových fotografií byly před kostel přineseny rozměrné kulisy z pašijového divadla, aby zde mohla být natočena scéna „Příjezd Krista do Jeruzaléma“. V reportáži následují snímky, které potvrzují výpověď Marie Zimmermannové. Seidel na nich zaznamenal zástup hořických dětí s farářem P. Paulusem Heinrichem a kaplanem P. Odylem Petermichlem, jak prochází pašijovou alejí mezi náměstím a divadlem. Natáčení zřejmě pokračovalo v pašijovém parku a poté v areálu bývalé střelnice, kde vznikly záběry scény Ježíš – přítel dětí. Seidel také zdokumentoval filmování scény Křížová cesta, které probíhalo na louce mezi pašijovým parkem a vrchem Randelsberg s kaplí Panny Marie Bolestné. Film s názvem Tradice Šumavy byl do kin uveden až v roce 1936. Kromě scén hořických pašijových her dokument zachycoval také práci šumavských dřevorubců a přehlídku schwarzenberské zámecké gardy v Českém Krumlově. /// Na snímku scéna Příjezd Krista do Jeruzaléma, uprostřed představitel Kaifáše Josef Friepes, Hořice č. p. 37 - vlevo představitel sv. Petra Engelbert Wurzinger (Jan Palkovič)

Filmování hořických pašijových her v roce 1933, kdy do Hořic přijel štáb americké filmové společnosti Fox Film Corporation, aby zde natočil jeden z prvních zvukových dokumentů v Čechách. Film se však dodnes nepodařilo najít. Jde s největší pravděpodobností o jediný filmový snímek, který kromě obrazu zachycuje také mluvené slovo hořických pašijových her v německém jazyce. V dokumentu „Hořičtí Němci včera a dnes“ to potvrdila Marie Zimmermannová, žijící do roku 1946 v Hořicích na Šumavě. Uvedla, že v roce 1933 přijeli do Hořic Američané a filmovali pašijové hry. Natáčelo se prý venku, například záběry křížové cesty vznikly v pašijovém parku. Během svého vyprávění si Marie Zimmermannová také vzpomněla, že hořické děti musely na přání filmařů svými dřeváky hlasitě klapat o zem, aby zvuk zachytily mikrofony. Její výpověď koresponduje se snímky českokrumlovského fotografa Franze Seidela, který celý průběh natáčení zdokumentoval. Z této reportáže vyplývá, že natáčení filmu probíhalo nejen v pašijovém parku, ale také na prostranství před kostelem svaté Kateřiny na hořickém náměstí. Zde se filmovalo vystoupení pašijového sboru v čele s Willibaldem Reitingerem a pašijového orchestru pod vedením Franze Paydla. Podle Seidelových fotografií byly před kostel přineseny rozměrné kulisy z pašijového divadla, aby zde mohla být natočena scéna „Příjezd Krista do Jeruzaléma“. V reportáži následují snímky, které potvrzují výpověď Marie Zimmermannové. Seidel na nich zaznamenal zástup hořických dětí s farářem P. Paulusem Heinrichem a kaplanem P. Odylem Petermichlem, jak prochází pašijovou alejí mezi náměstím a divadlem. Natáčení zřejmě pokračovalo v pašijovém parku a poté v areálu bývalé střelnice, kde vznikly záběry scény Ježíš – přítel dětí. Seidel také zdokumentoval filmování scény Křížová cesta, které probíhalo na louce mezi pašijovým parkem a vrchem Randelsberg s kaplí Panny Marie Bolestné. Film s názvem Tradice Šumavy byl do kin uveden až v roce 1936. Kromě scén hořických pašijových her dokument zachycoval také práci šumavských dřevorubců a přehlídku schwarzenberské zámecké gardy v Českém Krumlově. /// Na snímku scéna Příjezd Krista do Jeruzaléma (Jan Palkovič)

Filmování hořických pašijových her v roce 1933, kdy do Hořic přijel štáb americké filmové společnosti Fox Film Corporation, aby zde natočil jeden z prvních zvukových dokumentů v Čechách. Film se však dodnes nepodařilo najít. Jde s největší pravděpodobností o jediný filmový snímek, který kromě obrazu zachycuje také mluvené slovo hořických pašijových her v německém jazyce. V dokumentu „Hořičtí Němci včera a dnes“ to potvrdila Marie Zimmermannová, žijící do roku 1946 v Hořicích na Šumavě. Uvedla, že v roce 1933 přijeli do Hořic Američané a filmovali pašijové hry. Natáčelo se prý venku, například záběry křížové cesty vznikly v pašijovém parku. Během svého vyprávění si Marie Zimmermannová také vzpomněla, že hořické děti musely na přání filmařů svými dřeváky hlasitě klapat o zem, aby zvuk zachytily mikrofony. Její výpověď koresponduje se snímky českokrumlovského fotografa Franze Seidela, který celý průběh natáčení zdokumentoval. Z této reportáže vyplývá, že natáčení filmu probíhalo nejen v pašijovém parku, ale také na prostranství před kostelem svaté Kateřiny na hořickém náměstí. Zde se filmovalo vystoupení pašijového sboru v čele s Willibaldem Reitingerem a pašijového orchestru pod vedením Franze Paydla. Podle Seidelových fotografií byly před kostel přineseny rozměrné kulisy z pašijového divadla, aby zde mohla být natočena scéna „Příjezd Krista do Jeruzaléma“. V reportáži následují snímky, které potvrzují výpověď Marie Zimmermannové. Seidel na nich zaznamenal zástup hořických dětí s farářem P. Paulusem Heinrichem a kaplanem P. Odylem Petermichlem, jak prochází pašijovou alejí mezi náměstím a divadlem. Natáčení zřejmě pokračovalo v pašijovém parku a poté v areálu bývalé střelnice, kde vznikly záběry scény Ježíš – přítel dětí. Seidel také zdokumentoval filmování scény Křížová cesta, které probíhalo na louce mezi pašijovým parkem a vrchem Randelsberg s kaplí Panny Marie Bolestné. Film s názvem Tradice Šumavy byl do kin uveden až v roce 1936. Kromě scén hořických pašijových her dokument zachycoval také práci šumavských dřevorubců a přehlídku schwarzenberské zámecké gardy v Českém Krumlově. /// Na snímku scéna Příjezd Krista do Jeruzaléma (Jan Palkovič)

Filmování hořických pašijových her v roce 1933, kdy do Hořic přijel štáb americké filmové společnosti Fox Film Corporation, aby zde natočil jeden z prvních zvukových dokumentů v Čechách. Film se však dodnes nepodařilo najít. Jde s největší pravděpodobností o jediný filmový snímek, který kromě obrazu zachycuje také mluvené slovo hořických pašijových her v německém jazyce. V dokumentu „Hořičtí Němci včera a dnes“ to potvrdila Marie Zimmermannová, žijící do roku 1946 v Hořicích na Šumavě. Uvedla, že v roce 1933 přijeli do Hořic Američané a filmovali pašijové hry. Natáčelo se prý venku, například záběry křížové cesty vznikly v pašijovém parku. Během svého vyprávění si Marie Zimmermannová také vzpomněla, že hořické děti musely na přání filmařů svými dřeváky hlasitě klapat o zem, aby zvuk zachytily mikrofony. Její výpověď koresponduje se snímky českokrumlovského fotografa Franze Seidela, který celý průběh natáčení zdokumentoval. Z této reportáže vyplývá, že natáčení filmu probíhalo nejen v pašijovém parku, ale také na prostranství před kostelem svaté Kateřiny na hořickém náměstí. Zde se filmovalo vystoupení pašijového sboru v čele s Willibaldem Reitingerem a pašijového orchestru pod vedením Franze Paydla. Podle Seidelových fotografií byly před kostel přineseny rozměrné kulisy z pašijového divadla, aby zde mohla být natočena scéna „Příjezd Krista do Jeruzaléma“. V reportáži následují snímky, které potvrzují výpověď Marie Zimmermannové. Seidel na nich zaznamenal zástup hořických dětí s farářem P. Paulusem Heinrichem a kaplanem P. Odylem Petermichlem, jak prochází pašijovou alejí mezi náměstím a divadlem. Natáčení zřejmě pokračovalo v pašijovém parku a poté v areálu bývalé střelnice, kde vznikly záběry scény Ježíš – přítel dětí. Seidel také zdokumentoval filmování scény Křížová cesta, které probíhalo na louce mezi pašijovým parkem a vrchem Randelsberg s kaplí Panny Marie Bolestné. Film s názvem Tradice Šumavy byl do kin uveden až v roce 1936. Kromě scén hořických pašijových her dokument zachycoval také práci šumavských dřevorubců a přehlídku schwarzenberské zámecké gardy v Českém Krumlově. /// Na snímku: scéna Příjezd do Jeruzaléma, v roli Krista Johann Wiltschko, v roli sv. Petra Engelbert Wurzinger (Jan Palkovič)