Pohřeb Hanse Spira - obřad před jeho vilou ve Větřní, pozd. hotel Golf - 12. 4. 1931 / Dipl.-Ing. Hans SPIRO (1886 - 1931). Dipl.-Ing. Hans Spiro se narodil 20. července 1886 v Českém Krumlově jako jediný syn Dipl.-Ing. Dr. h. c. Emanuela Spira, který byl jedním z pěti synů původem červenořečického podnikatele Ignaze Spira, zakladatele krumlovské a větřenské továrny na papír. Když Ignaz, předseda krumlovské Židovské náboženské obce, v říjnu roku 1894 zemřel, šéfem podniku se stal jeho prvorozený syn Ludwig, který byl se svým bratrem Emanuelem již dlouhou dobu otcovým společníkem. Osmiletý Hans v té době trávil své dětství spolu se svojí matkou Idou, babičkou Žofií, sestrami Friedou a Mizzi a sestřenkami Gretou a Lilli v nové rodinné vile na krumlovském Plešivci. Po dokončení obecné školy studoval strojírenství na pražské Německé vysoké škole technické. Zde zároveň působil jako předseda Čtenářského a řečnického spolku německých studentů v Praze. Již v období první světové války se Hans po návratu ze studijní zahraniční cesty stal schopným pomocníkem svého otce Emanuela a strýce Ludwiga. V mládí tak získal do budoucna velmi cenné zkušenosti a poznatky ve vedení papírenského podniku. Závod ve Větřní díky vhodně prováděným investicím výrazně vzkvétal. Papírenské výrobky se vyvážely dokonce až do Spojených států amerických. Hansovou manželkou se stala slečna Ilse Waydelin, dcera ředitele vlašimských závodů Sellier & Bellot. Ještě před sňatkem se Hans nechal pokřtít a přestoupil k německé evangelické církvi. Brzy se manželům narodily dvě dcery, Margarita a mladší Maria Ilse. V roce 1922 se Spiro rozhodl, že si dá postavit vlastní rodinnou vilu. Místo pro ni vybral ve svahu nad vltavským údolím, v němž se rozkládal areál větřenské papírny. Vypracování projektu svěřil vídeňským architektům Paulu Fischelovi a Heinzi Sillerovi. Celkový výraz vily je značně poplatný Heimatstilu, regionálnímu stylu pošumavské domoviny. Již po vzniku samostatného Československa byl Hans obecním zastupitelstvem zvolen radním obce Větřní a také místním školním inspektorem. Z velké části financoval výstavbu místní nové školní budovy, jedné z nejmodernějších škol v okrese. Roku 1928 se Hans po smrti svého otce Emanuela stal hlavním šéfem firmy Ignaz Spiro & Söhne. V září 1929 se dosud soukromý podnik přeměnil na akciovou společnost s kapitálem 60 milionů československých korun. Těžké následky celostátní hospodářské krize se však projevily i ve Větřní, mnoho pracujících bylo propuštěno. Po první světové válce dozrálo mezi obyvateli Větřní přání mít vlastní kostel, aby nemuseli nadále podstupovat dalekou cestu do Krumlova. Hans Spiro se jako první chopil iniciativy k zahájení výstavby a podnikl nezbytné kroky k tomu, aby byl na podzim roku 1930 ustaven přípravný výbor. Vlastní stavby kostela se však Spiro již nedožil. Zemřel náhle na srdeční záchvat, 10. dubna 1931 odpoledne ve svém domě v pouhých 45 letech. V dopoledních hodinách přitom ještě zcela zdráv podnikl svou obvyklou projížďku na koni. Pohřební průvod se konal 12. dubna a představoval jeden z nejpůsobivějších smutečních obřadů na Českokrumlovsku. Urna s popelem zemřelého byla uložena v mauzoleu na hřbitově ve Větřní. Ilse Spirová s oběma dcerami přijala po manželově smrti římskokatolické vyznání. Sama pak převzala náklady na vnitřní vybavení kostela ve Větřní. První svatební obřad, který se v chrámu konal, se uskutečnil 3. října 1937. Šlo o sňatek Hansovy dcery Margarity Spiro s Kurtem Mehlschmiedem. (Jan Palkovič)

Pohřeb Hanse Spira - obřad před jeho vilou ve Větřní, pozd. hotel Golf - 12. 4. 1931 / Dipl.-Ing. Hans SPIRO (1886 - 1931). Dipl.-Ing. Hans Spiro se narodil 20. července 1886 v Českém Krumlově jako jediný syn Dipl.-Ing. Dr. h. c. Emanuela Spira, který byl jedním z pěti synů původem červenořečického podnikatele Ignaze Spira, zakladatele krumlovské a větřenské továrny na papír. Když Ignaz, předseda krumlovské Židovské náboženské obce, v říjnu roku 1894 zemřel, šéfem podniku se stal jeho prvorozený syn Ludwig, který byl se svým bratrem Emanuelem již dlouhou dobu otcovým společníkem. Osmiletý Hans v té době trávil své dětství spolu se svojí matkou Idou, babičkou Žofií, sestrami Friedou a Mizzi a sestřenkami Gretou a Lilli v nové rodinné vile na krumlovském Plešivci. Po dokončení obecné školy studoval strojírenství na pražské Německé vysoké škole technické. Zde zároveň působil jako předseda Čtenářského a řečnického spolku německých studentů v Praze. Již v období první světové války se Hans po návratu ze studijní zahraniční cesty stal schopným pomocníkem svého otce Emanuela a strýce Ludwiga. V mládí tak získal do budoucna velmi cenné zkušenosti a poznatky ve vedení papírenského podniku. Závod ve Větřní díky vhodně prováděným investicím výrazně vzkvétal. Papírenské výrobky se vyvážely dokonce až do Spojených států amerických. Hansovou manželkou se stala slečna Ilse Waydelin, dcera ředitele vlašimských závodů Sellier & Bellot. Ještě před sňatkem se Hans nechal pokřtít a přestoupil k německé evangelické církvi. Brzy se manželům narodily dvě dcery, Margarita a mladší Maria Ilse. V roce 1922 se Spiro rozhodl, že si dá postavit vlastní rodinnou vilu. Místo pro ni vybral ve svahu nad vltavským údolím, v němž se rozkládal areál větřenské papírny. Vypracování projektu svěřil vídeňským architektům Paulu Fischelovi a Heinzi Sillerovi. Celkový výraz vily je značně poplatný Heimatstilu, regionálnímu stylu pošumavské domoviny. Již po vzniku samostatného Československa byl Hans obecním zastupitelstvem zvolen radním obce Větřní a také místním školním inspektorem. Z velké části financoval výstavbu místní nové školní budovy, jedné z nejmodernějších škol v okrese. Roku 1928 se Hans po smrti svého otce Emanuela stal hlavním šéfem firmy Ignaz Spiro & Söhne. V září 1929 se dosud soukromý podnik přeměnil na akciovou společnost s kapitálem 60 milionů československých korun. Těžké následky celostátní hospodářské krize se však projevily i ve Větřní, mnoho pracujících bylo propuštěno. Po první světové válce dozrálo mezi obyvateli Větřní přání mít vlastní kostel, aby nemuseli nadále podstupovat dalekou cestu do Krumlova. Hans Spiro se jako první chopil iniciativy k zahájení výstavby a podnikl nezbytné kroky k tomu, aby byl na podzim roku 1930 ustaven přípravný výbor. Vlastní stavby kostela se však Spiro již nedožil. Zemřel náhle na srdeční záchvat, 10. dubna 1931 odpoledne ve svém domě v pouhých 45 letech. V dopoledních hodinách přitom ještě zcela zdráv podnikl svou obvyklou projížďku na koni. Pohřební průvod se konal 12. dubna a představoval jeden z nejpůsobivějších smutečních obřadů na Českokrumlovsku. Urna s popelem zemřelého byla uložena v mauzoleu na hřbitově ve Větřní. Ilse Spirová s oběma dcerami přijala po manželově smrti římskokatolické vyznání. Sama pak převzala náklady na vnitřní vybavení kostela ve Větřní. První svatební obřad, který se v chrámu konal, se uskutečnil 3. října 1937. Šlo o sňatek Hansovy dcery Margarity Spiro s Kurtem Mehlschmiedem. (Jan Palkovič)

Pohřeb Hanse Spira - obřad před jeho vilou ve Větřní, pozd. hotel Golf - 12. 4. 1931 / Dipl.-Ing. Hans SPIRO (1886 - 1931). Dipl.-Ing. Hans Spiro se narodil 20. července 1886 v Českém Krumlově jako jediný syn Dipl.-Ing. Dr. h. c. Emanuela Spira, který byl jedním z pěti synů původem červenořečického podnikatele Ignaze Spira, zakladatele krumlovské a větřenské továrny na papír. Když Ignaz, předseda krumlovské Židovské náboženské obce, v říjnu roku 1894 zemřel, šéfem podniku se stal jeho prvorozený syn Ludwig, který byl se svým bratrem Emanuelem již dlouhou dobu otcovým společníkem. Osmiletý Hans v té době trávil své dětství spolu se svojí matkou Idou, babičkou Žofií, sestrami Friedou a Mizzi a sestřenkami Gretou a Lilli v nové rodinné vile na krumlovském Plešivci. Po dokončení obecné školy studoval strojírenství na pražské Německé vysoké škole technické. Zde zároveň působil jako předseda Čtenářského a řečnického spolku německých studentů v Praze. Již v období první světové války se Hans po návratu ze studijní zahraniční cesty stal schopným pomocníkem svého otce Emanuela a strýce Ludwiga. V mládí tak získal do budoucna velmi cenné zkušenosti a poznatky ve vedení papírenského podniku. Závod ve Větřní díky vhodně prováděným investicím výrazně vzkvétal. Papírenské výrobky se vyvážely dokonce až do Spojených států amerických. Hansovou manželkou se stala slečna Ilse Waydelin, dcera ředitele vlašimských závodů Sellier & Bellot. Ještě před sňatkem se Hans nechal pokřtít a přestoupil k německé evangelické církvi. Brzy se manželům narodily dvě dcery, Margarita a mladší Maria Ilse. V roce 1922 se Spiro rozhodl, že si dá postavit vlastní rodinnou vilu. Místo pro ni vybral ve svahu nad vltavským údolím, v němž se rozkládal areál větřenské papírny. Vypracování projektu svěřil vídeňským architektům Paulu Fischelovi a Heinzi Sillerovi. Celkový výraz vily je značně poplatný Heimatstilu, regionálnímu stylu pošumavské domoviny. Již po vzniku samostatného Československa byl Hans obecním zastupitelstvem zvolen radním obce Větřní a také místním školním inspektorem. Z velké části financoval výstavbu místní nové školní budovy, jedné z nejmodernějších škol v okrese. Roku 1928 se Hans po smrti svého otce Emanuela stal hlavním šéfem firmy Ignaz Spiro & Söhne. V září 1929 se dosud soukromý podnik přeměnil na akciovou společnost s kapitálem 60 milionů československých korun. Těžké následky celostátní hospodářské krize se však projevily i ve Větřní, mnoho pracujících bylo propuštěno. Po první světové válce dozrálo mezi obyvateli Větřní přání mít vlastní kostel, aby nemuseli nadále podstupovat dalekou cestu do Krumlova. Hans Spiro se jako první chopil iniciativy k zahájení výstavby a podnikl nezbytné kroky k tomu, aby byl na podzim roku 1930 ustaven přípravný výbor. Vlastní stavby kostela se však Spiro již nedožil. Zemřel náhle na srdeční záchvat, 10. dubna 1931 odpoledne ve svém domě v pouhých 45 letech. V dopoledních hodinách přitom ještě zcela zdráv podnikl svou obvyklou projížďku na koni. Pohřební průvod se konal 12. dubna a představoval jeden z nejpůsobivějších smutečních obřadů na Českokrumlovsku. Urna s popelem zemřelého byla uložena v mauzoleu na hřbitově ve Větřní. Ilse Spirová s oběma dcerami přijala po manželově smrti římskokatolické vyznání. Sama pak převzala náklady na vnitřní vybavení kostela ve Větřní. První svatební obřad, který se v chrámu konal, se uskutečnil 3. října 1937. Šlo o sňatek Hansovy dcery Margarity Spiro s Kurtem Mehlschmiedem. (Jan Palkovič)

Pohřeb Hanse Spira - obřad před jeho vilou ve Větřní, pozd. hotel Golf - 12. 4. 1931 / Dipl.-Ing. Hans SPIRO (1886 - 1931). Dipl.-Ing. Hans Spiro se narodil 20. července 1886 v Českém Krumlově jako jediný syn Dipl.-Ing. Dr. h. c. Emanuela Spira, který byl jedním z pěti synů původem červenořečického podnikatele Ignaze Spira, zakladatele krumlovské a větřenské továrny na papír. Když Ignaz, předseda krumlovské Židovské náboženské obce, v říjnu roku 1894 zemřel, šéfem podniku se stal jeho prvorozený syn Ludwig, který byl se svým bratrem Emanuelem již dlouhou dobu otcovým společníkem. Osmiletý Hans v té době trávil své dětství spolu se svojí matkou Idou, babičkou Žofií, sestrami Friedou a Mizzi a sestřenkami Gretou a Lilli v nové rodinné vile na krumlovském Plešivci. Po dokončení obecné školy studoval strojírenství na pražské Německé vysoké škole technické. Zde zároveň působil jako předseda Čtenářského a řečnického spolku německých studentů v Praze. Již v období první světové války se Hans po návratu ze studijní zahraniční cesty stal schopným pomocníkem svého otce Emanuela a strýce Ludwiga. V mládí tak získal do budoucna velmi cenné zkušenosti a poznatky ve vedení papírenského podniku. Závod ve Větřní díky vhodně prováděným investicím výrazně vzkvétal. Papírenské výrobky se vyvážely dokonce až do Spojených států amerických. Hansovou manželkou se stala slečna Ilse Waydelin, dcera ředitele vlašimských závodů Sellier & Bellot. Ještě před sňatkem se Hans nechal pokřtít a přestoupil k německé evangelické církvi. Brzy se manželům narodily dvě dcery, Margarita a mladší Maria Ilse. V roce 1922 se Spiro rozhodl, že si dá postavit vlastní rodinnou vilu. Místo pro ni vybral ve svahu nad vltavským údolím, v němž se rozkládal areál větřenské papírny. Vypracování projektu svěřil vídeňským architektům Paulu Fischelovi a Heinzi Sillerovi. Celkový výraz vily je značně poplatný Heimatstilu, regionálnímu stylu pošumavské domoviny. Již po vzniku samostatného Československa byl Hans obecním zastupitelstvem zvolen radním obce Větřní a také místním školním inspektorem. Z velké části financoval výstavbu místní nové školní budovy, jedné z nejmodernějších škol v okrese. Roku 1928 se Hans po smrti svého otce Emanuela stal hlavním šéfem firmy Ignaz Spiro & Söhne. V září 1929 se dosud soukromý podnik přeměnil na akciovou společnost s kapitálem 60 milionů československých korun. Těžké následky celostátní hospodářské krize se však projevily i ve Větřní, mnoho pracujících bylo propuštěno. Po první světové válce dozrálo mezi obyvateli Větřní přání mít vlastní kostel, aby nemuseli nadále podstupovat dalekou cestu do Krumlova. Hans Spiro se jako první chopil iniciativy k zahájení výstavby a podnikl nezbytné kroky k tomu, aby byl na podzim roku 1930 ustaven přípravný výbor. Vlastní stavby kostela se však Spiro již nedožil. Zemřel náhle na srdeční záchvat, 10. dubna 1931 odpoledne ve svém domě v pouhých 45 letech. V dopoledních hodinách přitom ještě zcela zdráv podnikl svou obvyklou projížďku na koni. Pohřební průvod se konal 12. dubna a představoval jeden z nejpůsobivějších smutečních obřadů na Českokrumlovsku. Urna s popelem zemřelého byla uložena v mauzoleu na hřbitově ve Větřní. Ilse Spirová s oběma dcerami přijala po manželově smrti římskokatolické vyznání. Sama pak převzala náklady na vnitřní vybavení kostela ve Větřní. První svatební obřad, který se v chrámu konal, se uskutečnil 3. října 1937. Šlo o sňatek Hansovy dcery Margarity Spiro s Kurtem Mehlschmiedem. (Jan Palkovič)

Pohřeb Hanse Spira - obřad před jeho vilou ve Větřní, pozd. hotel Golf - 12. 4. 1931 / Dipl.-Ing. Hans SPIRO (1886 - 1931). Dipl.-Ing. Hans Spiro se narodil 20. července 1886 v Českém Krumlově jako jediný syn Dipl.-Ing. Dr. h. c. Emanuela Spira, který byl jedním z pěti synů původem červenořečického podnikatele Ignaze Spira, zakladatele krumlovské a větřenské továrny na papír. Když Ignaz, předseda krumlovské Židovské náboženské obce, v říjnu roku 1894 zemřel, šéfem podniku se stal jeho prvorozený syn Ludwig, který byl se svým bratrem Emanuelem již dlouhou dobu otcovým společníkem. Osmiletý Hans v té době trávil své dětství spolu se svojí matkou Idou, babičkou Žofií, sestrami Friedou a Mizzi a sestřenkami Gretou a Lilli v nové rodinné vile na krumlovském Plešivci. Po dokončení obecné školy studoval strojírenství na pražské Německé vysoké škole technické. Zde zároveň působil jako předseda Čtenářského a řečnického spolku německých studentů v Praze. Již v období první světové války se Hans po návratu ze studijní zahraniční cesty stal schopným pomocníkem svého otce Emanuela a strýce Ludwiga. V mládí tak získal do budoucna velmi cenné zkušenosti a poznatky ve vedení papírenského podniku. Závod ve Větřní díky vhodně prováděným investicím výrazně vzkvétal. Papírenské výrobky se vyvážely dokonce až do Spojených států amerických. Hansovou manželkou se stala slečna Ilse Waydelin, dcera ředitele vlašimských závodů Sellier & Bellot. Ještě před sňatkem se Hans nechal pokřtít a přestoupil k německé evangelické církvi. Brzy se manželům narodily dvě dcery, Margarita a mladší Maria Ilse. V roce 1922 se Spiro rozhodl, že si dá postavit vlastní rodinnou vilu. Místo pro ni vybral ve svahu nad vltavským údolím, v němž se rozkládal areál větřenské papírny. Vypracování projektu svěřil vídeňským architektům Paulu Fischelovi a Heinzi Sillerovi. Celkový výraz vily je značně poplatný Heimatstilu, regionálnímu stylu pošumavské domoviny. Již po vzniku samostatného Československa byl Hans obecním zastupitelstvem zvolen radním obce Větřní a také místním školním inspektorem. Z velké části financoval výstavbu místní nové školní budovy, jedné z nejmodernějších škol v okrese. Roku 1928 se Hans po smrti svého otce Emanuela stal hlavním šéfem firmy Ignaz Spiro & Söhne. V září 1929 se dosud soukromý podnik přeměnil na akciovou společnost s kapitálem 60 milionů československých korun. Těžké následky celostátní hospodářské krize se však projevily i ve Větřní, mnoho pracujících bylo propuštěno. Po první světové válce dozrálo mezi obyvateli Větřní přání mít vlastní kostel, aby nemuseli nadále podstupovat dalekou cestu do Krumlova. Hans Spiro se jako první chopil iniciativy k zahájení výstavby a podnikl nezbytné kroky k tomu, aby byl na podzim roku 1930 ustaven přípravný výbor. Vlastní stavby kostela se však Spiro již nedožil. Zemřel náhle na srdeční záchvat, 10. dubna 1931 odpoledne ve svém domě v pouhých 45 letech. V dopoledních hodinách přitom ještě zcela zdráv podnikl svou obvyklou projížďku na koni. Pohřební průvod se konal 12. dubna a představoval jeden z nejpůsobivějších smutečních obřadů na Českokrumlovsku. Urna s popelem zemřelého byla uložena v mauzoleu na hřbitově ve Větřní. Ilse Spirová s oběma dcerami přijala po manželově smrti římskokatolické vyznání. Sama pak převzala náklady na vnitřní vybavení kostela ve Větřní. První svatební obřad, který se v chrámu konal, se uskutečnil 3. října 1937. Šlo o sňatek Hansovy dcery Margarity Spiro s Kurtem Mehlschmiedem. (Jan Palkovič)