Záhliní (Eisengrub) - farnost Hořice na Šumavě. Staré české označení tohoto místa zní U hlini, v roce 1400 již existuje německý název Eysnargrub. Vznik samotné vesnice se datuje rokem 1720. Jméno se měnilo (např. Uhlimi, Zahlinie, Zahlim). Záhliní leželo na obchodní cestě z Netolic přes Horní Vltavici do Lince. Stavení: č. p. 1: Petern; 2: Towias; 3: Weber; 4: Lorenzfeichtl; 5: Häuslbaun; 6: Steffl; 7: Stini; 8: Michaln; 9: Hirta; 10: Gföretbauer; 11: Müchtl. Ve statku č. p. 3 Weber žila již po dvě století rodina Essl. Roku 1920 statek převzal Franz Essl (1895–1971), starosta nedalekého Mýta (Mauthstadt) - funkci vykonával do roku 1945. Statek Michalnhof už v 17. století obývala rodina Mathuni (do roku 1945). Požáry: Nejstarší zaznamenaný požár je z Bílé neděle (1. 4.) roku 1883. Požár vznikl během dopoledních bohoslužeb, shořelo 5 domů. Další požár vypukl 9. 5. 1892 - byl uhašen. 10. 6. 1933 bylo Záhliní postiženo velkým požárem, při němž největší škody utrpěl Stinihaus. V 60. letech 20. století už Záhliní nebylo zcela osídlené, statky se začaly likvidovat. V roce 1973 zde stálo už jen č. p. 11, kde bydlela Anežka Ryšavá. (Jan Palkovič)
Záhliní (Eisengrub) - farnost Hořice na Šumavě. Staré české označení tohoto místa zní U hlini, v roce 1400 již existuje německý název Eysnargrub. Vznik samotné vesnice se datuje rokem 1720. Jméno se měnilo (např. Uhlimi, Zahlinie, Zahlim). Záhliní leželo na obchodní cestě z Netolic přes Horní Vltavici do Lince. Stavení: č. p. 1: Petern; 2: Towias; 3: Weber; 4: Lorenzfeichtl; 5: Häuslbaun; 6: Steffl; 7: Stini; 8: Michaln; 9: Hirta; 10: Gföretbauer; 11: Müchtl. Ve statku č. p. 3 Weber žila již po dvě století rodina Essl. Roku 1920 statek převzal Franz Essl (1895–1971), starosta nedalekého Mýta (Mauthstadt) - funkci vykonával do roku 1945. Statek Michalnhof už v 17. století obývala rodina Mathuni (do roku 1945). Požáry: Nejstarší zaznamenaný požár je z Bílé neděle (1. 4.) roku 1883. Požár vznikl během dopoledních bohoslužeb, shořelo 5 domů. Další požár vypukl 9. 5. 1892 - byl uhašen. 10. 6. 1933 bylo Záhliní postiženo velkým požárem, při němž největší škody utrpěl Stinihaus. V 60. letech 20. století už Záhliní nebylo zcela osídlené, statky se začaly likvidovat. V roce 1973 zde stálo už jen č. p. 11, kde bydlela Anežka Ryšavá. (Jan Palkovič)
Záhliní (Eisengrub) - farnost Hořice na Šumavě. Staré české označení tohoto místa zní U hlini, v roce 1400 již existuje německý název Eysnargrub. Vznik samotné vesnice se datuje rokem 1720. Jméno se měnilo (např. Uhlimi, Zahlinie, Zahlim). Záhliní leželo na obchodní cestě z Netolic přes Horní Vltavici do Lince. Stavení: č. p. 1: Petern; 2: Towias; 3: Weber; 4: Lorenzfeichtl; 5: Häuslbaun; 6: Steffl; 7: Stini; 8: Michaln; 9: Hirta; 10: Gföretbauer; 11: Müchtl. Ve statku č. p. 3 Weber žila již po dvě století rodina Essl. Roku 1920 statek převzal Franz Essl (1895–1971), starosta nedalekého Mýta (Mauthstadt) - funkci vykonával do roku 1945. Statek Michalnhof už v 17. století obývala rodina Mathuni (do roku 1945). Požáry: Nejstarší zaznamenaný požár je z Bílé neděle (1. 4.) roku 1883. Požár vznikl během dopoledních bohoslužeb, shořelo 5 domů. Další požár vypukl 9. 5. 1892 - byl uhašen. 10. 6. 1933 bylo Záhliní postiženo velkým požárem, při němž největší škody utrpěl Stinihaus. V 60. letech 20. století už Záhliní nebylo zcela osídlené, statky se začaly likvidovat. V roce 1973 zde stálo už jen č. p. 11, kde bydlela Anežka Ryšavá. (Jan Palkovič)
Záhliní (Eisengrub) - farnost Hořice na Šumavě. Staré české označení tohoto místa zní U hlini, v roce 1400 již existuje německý název Eysnargrub. Vznik samotné vesnice se datuje rokem 1720. Jméno se měnilo (např. Uhlimi, Zahlinie, Zahlim). Záhliní leželo na obchodní cestě z Netolic přes Horní Vltavici do Lince. Stavení: č. p. 1: Petern; 2: Towias; 3: Weber; 4: Lorenzfeichtl; 5: Häuslbaun; 6: Steffl; 7: Stini; 8: Michaln; 9: Hirta; 10: Gföretbauer; 11: Müchtl. Ve statku č. p. 3 Weber žila již po dvě století rodina Essl. Roku 1920 statek převzal Franz Essl (1895–1971), starosta nedalekého Mýta (Mauthstadt) - funkci vykonával do roku 1945. Statek Michalnhof už v 17. století obývala rodina Mathuni (do roku 1945). Požáry: Nejstarší zaznamenaný požár je z Bílé neděle (1. 4.) roku 1883. Požár vznikl během dopoledních bohoslužeb, shořelo 5 domů. Další požár vypukl 9. 5. 1892 - byl uhašen. 10. 6. 1933 bylo Záhliní postiženo velkým požárem, při němž největší škody utrpěl Stinihaus. V 60. letech 20. století už Záhliní nebylo zcela osídlené, statky se začaly likvidovat. V roce 1973 zde stálo už jen č. p. 11, kde bydlela Anežka Ryšavá. (Jan Palkovič)
Hořice na Šumavě / náměstí - vlevo torzo památníku obětem 1. světové války. Materiál poskytla firma Wiltschko (kamenolom v nedaleké Skalné - Pinketschlag). Kamenná deska se jmény padlých už na fotografii chybí, stejně tak horní část pomníku - plastika německé orlice. Slavnostní odhalení proběhlo 22. července 1922. Po roce 1947 byl památník odstraněn. Dochovala se pouze kamenná deska se jmény padlých, která je dnes umístěna v areálu kostela sv. Kateřiny. (Jan Palkovič)