Prof. Dr. Gustav JUNGBAUER (1886–1942) byl univerzitní profesor, spisovatel a etnograf. Narodil se 17. července 1886 v mlýně Vorderhammer u Horní Plané. V mládí absolvoval na německém gymnáziu v Českém Krumlově jako žák etnografa prof. Johanna Josefa Ammanna, který se proslavil jako autor textu hořických pašijových her. Poté studoval národopis a germanistiku na Karlově univerzitě v Praze pod vedením profesorů Augusta Sauera a Adolfa Hauffena. Od roku 1910 Jungbauer působil jako gymnaziální profesor v Liberci. Po vypuknutí první světové války v roce 1914 se následujícího roku dostal jako příslušník rakousko-uherské armády do ruského zajetí. Po tříletém věznění v Turkestánu uprchl na konci války zpět do Čech. V letech 1919–1921 působil jako zástupce Československého červeného kříže v Moskvě, kde prováděl repatriaci válečných zajatců. Ve svém rodném městě Horní Plané v roce 1923 založil Šumavské muzeum a zároveň se stal jeho prvním ředitelem. V letech 1923–1928 Jungbauer vyučoval na gymnáziích v Litoměřicích a Praze. Zároveň se věnoval vědecké činnosti. V roce 1928 začala Jungbauerova pedagogická kariéra na Karlově univerzitě, kde jako mimořádný profesor převzal místo po svém učiteli Hauffenovi. Po roce 1937 zde působil jako řádný profesor pro obor etnografie. Věnoval se studiu šumavského národopisu a sběratelství lidových písní, pohádek a pověstí ze Šumavy. Byl jedním z nejuznávanějších odborníků na národopis Němců v Čechách. Mezi jeho nejvýznamnější vydaná díla patří Böhmerwald-Märchen, Böhmerwald-Sagen, Deutsche Sagen aus der Tschechoslowakei, Volkslieder aus dem Böhmerwalde, Geschichte der Deutschen Volkskunde či Deutsche Volksmedizin. Dále zpracoval bibliografii německého národopisu v Čechách a v letech 1929–1938 vydával časopis Sudentendeutsche Zeitschrift für Volkskunde. Gustav Jungbauer zemřel po těžké nemoci 23. října 1942 v Praze. Jeho tělo bylo převezeno na hornoplánský hřbitov. Hrob však po skončení války zdemolovali vandalové. (Jan Palkovič)
Prof. Dr. Gustav JUNGBAUER (1886–1942) byl univerzitní profesor, spisovatel a etnograf. Narodil se 17. července 1886 v mlýně Vorderhammer u Horní Plané. V mládí absolvoval na německém gymnáziu v Českém Krumlově jako žák etnografa prof. Johanna Josefa Ammanna, který se proslavil jako autor textu hořických pašijových her. Poté studoval národopis a germanistiku na Karlově univerzitě v Praze pod vedením profesorů Augusta Sauera a Adolfa Hauffena. Od roku 1910 Jungbauer působil jako gymnaziální profesor v Liberci. Po vypuknutí první světové války v roce 1914 se následujícího roku dostal jako příslušník rakousko-uherské armády do ruského zajetí. Po tříletém věznění v Turkestánu uprchl na konci války zpět do Čech. V letech 1919–1921 působil jako zástupce Československého červeného kříže v Moskvě, kde prováděl repatriaci válečných zajatců. Ve svém rodném městě Horní Plané v roce 1923 založil Šumavské muzeum a zároveň se stal jeho prvním ředitelem. V letech 1923–1928 Jungbauer vyučoval na gymnáziích v Litoměřicích a Praze. Zároveň se věnoval vědecké činnosti. V roce 1928 začala Jungbauerova pedagogická kariéra na Karlově univerzitě, kde jako mimořádný profesor převzal místo po svém učiteli Hauffenovi. Po roce 1937 zde působil jako řádný profesor pro obor etnografie. Věnoval se studiu šumavského národopisu a sběratelství lidových písní, pohádek a pověstí ze Šumavy. Byl jedním z nejuznávanějších odborníků na národopis Němců v Čechách. Mezi jeho nejvýznamnější vydaná díla patří Böhmerwald-Märchen, Böhmerwald-Sagen, Deutsche Sagen aus der Tschechoslowakei, Volkslieder aus dem Böhmerwalde, Geschichte der Deutschen Volkskunde či Deutsche Volksmedizin. Dále zpracoval bibliografii německého národopisu v Čechách a v letech 1929–1938 vydával časopis Sudentendeutsche Zeitschrift für Volkskunde. Gustav Jungbauer zemřel po těžké nemoci 23. října 1942 v Praze. Jeho tělo bylo převezeno na hornoplánský hřbitov. Hrob však po skončení války zdemolovali vandalové. (Jan Palkovič)
Hořické pašijové hry - scéna Ukřižování Krista (1930 nebo 1933) - v roli Krista hořický kameník Johann Wiltschko (1892-1955) - majitel kamenolomu ve Skalné (Pinketschlag) - viz http://fotobanka.seidel.cz/#!fotobanka/detail/302100501010131020001 (Jan Palkovič)